Jak svařovat hliník - 1. část: Průvodce pro začátečníky

14. června 2022
Svařování hliníku může představovat výzvu i pro ty nejzkušenější svářeče. Svařování hliníku vyžaduje jiné techniky a postupy než svařování oceli a je velmi důležité tyto rozdíly znát, abyste mohli úspěšně dokončit svary a pracovat na nejrůznějších zakázkách.

Svařovat hliník může být sice obtížné, ale se správnými znalostmi a praxí si ho lze osvojit. Čtěte dále a dozvíte se vše o tom, jak na svařování hliníku - od různých typů svařování, které můžete použít, až po obecné tipy, které vám přijdou vhod.-

Proč je svařování hliníku obtížné

Hliník je běžný typ kovu používaný ve výrobě. Nepodléhá korozi, je lehký a příjemný na pohled, což z něj činí ideální materiál pro nejrůznější svary. Stejné vlastnosti, které činí hliník žádoucím, však zároveň způsobují, že práce s ním je obtížná.

Hliník je měkký, velmi citlivý a je izolován tvrdou oxidovanou vrstvou. V roztaveném stavu je hliník náchylný k nečistotám, což může vést k porézním a slabým svarům.

Hliník a jeho slitiny mají velkou afinitu ke kyslíku. Čistý hliník se taví při 650 °C (1 200 °F) a oxid, který kov chrání, se taví při 2 037 °C (3 700 °F). Protože se oxid taví při teplotě přibližně o 2 500 °F (1 370 °C) vyšší než samotný hliník, musí být oxid před zahájením svařování z kovu očištěn.

Vzhledem k tomu, že hliník má vyšší tepelnou vodivost a nízký bod tání, má menší prostor pro opracování než jiné kovy a může snadno dojít k jeho propálení. V kombinaci s tím, že je obtížnější indikovat průběh a kvalitu svaru, představuje hliník náročný materiál pro svařování.

Níže shrneme některé z nejčastějších faktorů, kvůli kterým je svařování hliníku náročné:

  • Oxidace: Na hliníku se nachází vrstva oxidu hlinitého, která se taví při výrazně vyšší teplotě než hliník. Přetavení této vrstvy vyžaduje vysokou teplotu, svářeč však musí dávat pozor, aby nevypálil díry do hliníku pod ní.

  • Poréznost: Hliník v roztaveném stavu absorbuje vodík tím rychleji, čím více se zahřívá. Tento vodík se odděluje, když se kov vrací do pevné formy, což může v materiálu zanechat bublinky, které způsobují, že se kov stává porézním a slabým.

  • Nečistoty: Jelikož je hliník velmi citlivý, může se během svařování znečistit nečistotami, vzduchem a vodou. Hliník se může znečistit vzduchem, který se dostane do svaru kvůli špatnému stínění nebo příliš dlouhému oblouku. Kyslík může snížit pevnost hliníku, jeho tvárnost a způsobit tvorbu oxidu na hliníkových svarech, což ovlivňuje jejich vzhled a komplikuje víceprůchodové svařování. Vodík může pocházet z mnoha zdrojů, například z vlhkosti v tavidlech elektrod, vlhkého vzduchu, vlhkých svarových spojů a dalších. Ze všech těchto důvodů je důležité hliník před svařováním nejen důkladně očistit, ale také správně skladovat.

  • Tloušťka: Svařování hliníku zahrnuje práci s různými tloušťkami materiálu. Svářeči musí vědět, jak se vyhnout propálení tenčího materiálu a zároveň proniknout dostatečně silným materiálem, aby vytvořili pevný svar.

Svařování hliníku je sice náročné, ale není nemožné se to naučit. Naštěstí existují nástroje a techniky, které napomáhají při práci s jedinečnými vlastnostmi hliníku.

Znalost reakcí hliníku a efektivní používání těchto nástrojů a technik vám umožní zvládnout techniku svařování hliníku.

Nejlepší způsob svařování hliníku

Svařování hliníku spočívá ve volbě správného svařovacího procesu. Existuje mnoho nástrojů a metod určených pro svařování oceli, ale hliník vyžaduje vlastní techniku a vybavení.

Ještě před zahájením svařování musí svářeč hliník důkladně očistit. Jak již bylo zmíněno, jedním z problémů hliníku je, že je náchylnější k nečistotám. Proto je klíčová správná příprava materiálu. Zde je několik kroků, které je třeba dodržet:

  1. K odstranění oleje, mastnoty a vodních par z povrchu hliníku použijte rozpouštědlo, například aceton, nebo slabý alkalický roztok, například silné mýdlo.

  2. K odstranění povrchových oxidů použijte drátěný kartáč z nerezové oceli (používaný výhradně na hliník). To lze provést také silným alkalickým prostředkem nebo kyselinou. Před svařováním díl vždy opláchněte a zcela osušte.

  3. Pokud nebudete spoj ihned svařovat, sestavte jej a zakryjte. Zabráníte tak kontaminaci spoje nečistotami nebo pískem.

  4. Hliník uchovávejte vždy v suchu a při pokojové teplotě. Nejpozději do několika dnů byste ho měli zavařit, a pokud se tak nestane, spoj bude potřeba znovu vyčistit.

Další důležitou součástí svařování hliníku nebo jakéhokoli jiného materiálu je bezpečnost. Vždy se ujistěte, že nosíte vhodné ochranné pomůcky, jako jsou ochranné brýle, svářečská helma s odpovídajícím barevným odstínem skla, která chrání vaše oči, rukavice, které vás chrání před kovovými jiskrami a stříkanci a v neposlední řadě vhodnou obuv, která chrání vaše nohy. Jaké jsou nejčastější druhy svařování hliníku si můžete přečíst v tomto článku.

ol "persistentWidget-footer".$lng name=>"footer_nav"}